13. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE ISNA – MSE v ŘECKU – 2016

Posted on Posted in Konferece

Úvod

Všechny lidské bytosti mají právo na plnohodnotný kvalitní život. Z praxe i z teorie víme, že negativní dopad na osobnost člověka má právě jeho postižení, díky kterému všichni lidé s postižením, limitem, či speciálními potřebami, vyžadují individuální přístup a podporu společnosti.
Zvláště, pokud se zaměříme na socializaci a inkluzi osob s postižením do společnosti, můžeme vytknout v jejich životě dva mezníky: prvním je vliv a dopad postižení na osobnost člověka samotného, na jeho psychiku, soběstačnost, seberealizaci, atd., druhým je pak přijetí sociálních hodnot a norem, usměrňování vztahů směrem ke společnosti a naopak také od společnosti směrem k člověku s postižením. Kvalita života a inkluze souvisí s psychosociálními možnostmi každého člověka.
Most k dobré socializaci a inkluzi tvoří vnímání okolního světa, přijímání informací a jejich zpracování, adekvátní posouzení reality, na což upozorňují i naši odborníci na poli speciální pedagogiky a psychologie. Schopnosti lidí s postižením bývají právě v této oblasti vnímání světa nižší nebo modifikované. Bohužel, díky tomu se může stát, že dochází k neporozumění, k nepochopitelným změnám nálad, neuspokojivému pocitu samoty, nepochopení a nezájmu.
I v našich školách přibývá dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, které běžnými cestami výuky ve třídě nezískají potřebné kompetence, dovednosti a vědomosti. Podle inovací školské legislativy definujeme tyto děti jako děti vyžadující různý stupeň podpůrných opatření. Moderní trend školské inkluze, který souvisí s individuálním rozvojem všech dětí za pomoci různých specifických prostředků a přístupů, směřuje k tomu, aby se běžný pedagog učil a srovnával metody, které byly dříve doménou speciálních pedagogů a psychologů. Pozitivní je, že se české školství více otevírá zkušenostem a vlivům ze zahraničí. Naši učitelé a vychovatelé hledají tedy způsoby a metody práce, jak dětem co nejpřirozeněji a nejlépe přiblížit učivo, které si mají osvojit, a jednou z podpůrných metod edukace může být právě koncept Snoezelen.

13. Mezinárodní konference asociace ISNA – MSE v Řecku

Na konci října 2016 proběhla již 13. Mezinárodní konference asociace ISNA – MSE, tentokrát v Řecku, na ostrově Kréta, ve městě Agios Nikolaos s názvem: Discovering Human Core through the Senses (volně přeloženo – Objevování podstaty člověka skrze jeho smysly).

Záměrem všech konferencí asociace je sdružovat lidi, kteří se touto metodou zabývají, předávat si zkušenosti a zážitky a motivovat ostatní k práci ve Snoezelenových místnostech. Konference v Řecku se účastnilo přibližně 100 lidí z celého světa, přičemž řečníků se v průběhu tří dnů vystřídalo celkem 17. Konference měla od svého začátku zjevný motivační charakter pro Řecké osazenstvo, vzhledem k teprve první místnosti, která byla ke dni konference na Krétě vybudována. Ovšem, jak je na těchto konferencích zvykem, setkali se zde takřka všichni, kteří patří do výboru mezinárodní asociace, ale také do vedení asociací jednotlivých zemí, kteří na celé organizaci aktivně participují, a každý rok se tudíž setkávají „u kulatého stolu“, kde se diskutuje o směřování organizace a aktuálních problémech. 

Letošní rok podpořili konferenci účastníci z celého světa, z mnoha zemí – Dánsko (zde má organizace sídlo), Holandsko (s původními autory konceptu a současnými zástupci), Švýcarsko (kde sídlí současný viceprezident) , Finsko, Španělsko (specificky v zastoupení Katalánie), Portugalsko, Francie, Slovinsko, Chorvatsko, Turecko, Česká republika a samozřejmě Řecko, mimo Evropu pak Saudská Arábie, Kanada, USA a Argentina.

Přednášky byly organizovány s anglickým překladem, pokud bylo nutné, i přestože většina přítomných komunikuje právě v anglickém jazyce. Celá konference byla řádně doplněna bohatým kulturním programem Řeků, výletem na Spinalonga (historicky známý ostrov malomocných) a společným večerem v závěru setkání. Řečníci byli z různých profesí, převládal psychologický ansámbl, účastnil se fyzioterapeutický a ergoterapeutický tým z různých zemí, ovšem slovo měla i část speciálně pedagogických profesionálů. 

Zážitkem pro všechny byla hned první přednáška prezidenta organizace, psychologa - Mauritse Eijgendaala, který se zaměřil na smysl a vnímání času ve Snoezelenu (příspěvek v angl.  The sense of time). Jeho záměrem bylo poukázat na to, jak nám čas ve spojení s informacemi z prostředí pomáhá dosáhnout efektivních výsledků v učení, aktivitě, relaxaci, ad. Eijgendaal analyzoval proces vnímání času a vnímání smyslového. Příkladem uvedl, jak působí v různé denní době světlo skrze kůži na osobnost člověka, jakou barvu potřebujeme pro relaxaci a pro aktivní činnosti (Př.: červená barva aktivuje člověka přes den a zklidňuje v noci), jak reaguje naše tělo, když se snažíme usnout a posloucháme přitom hudbu (což ukázal na záznamu speciálního počítačového programu), jaké podmínky prostředí potřebujeme pro určité činnosti, ad. Celou komplexní problematiku času a vnímání pak uzavřel tím, že pokud chceme, aby byli naši klienti aktivní nebo naopak pasivní, musíme znát jejich denní režim, individuální souvislosti jejich organismu ve srovnání s běžným organismem zdravého jedince, a zjistit, kdy jsou aktivní a proč, podle toho pak přizpůsobit barvu prostředí, hudbu, a další podmínky prostoru ve Snoezelenu. 

Dalším velmi zajímavým příspěvkem byla práce Ingerlis Arnsbjerg z Dánska s názvem Smyslové vnímání, jeho proces a strategie (z angl. Sensory processing and sensory strategies). Cílem této prezentace bylo zvýšit znalosti účastníků konference ohledně neuroplasticity mozku, smyslového zpracování jednotlivých smyslových podnětů, ukázat, jak můžeme poskytovat informace v přizpůsobeném prostředí Snoezelenu, jak pozorovat známky smyslového přetížení, a jaká opatření přijmout v případě smyslového zahlcení podněty.

Celkem tři příspěvky konference se týkaly praktické práce s lidmi s demencí v seniorském věku (konkr. Katijana Harasic z Chorvatska žijící a pracující ve Švýcarsku, Fernand Bruneau z Kanady – ředitel zařízení pro dlouhodobě umístěné dospělé a seniory s demencí, Maja Povše ze Slovinska, která pracuje jako ředitelka zařízení pro osoby s demencí a s Parkinsonovou chorobou). Za všechny si dovolím zdůraznit představení techniky – Integrativní validace, příspěvek Katijany Harasic, jako metody, která se uplatňuje ve Švýcarské praxi domovů pro seniory (podle naší legislativy se zvláštním režimem) za pomocí Snoezelenového prostředí.

Za zmínku rozhodně stojí také speciálněpedagogické příspěvky z praxe kolegů Davida Grupeho (Švýcarsko) a Marie José Cid (Katalánie, Španělsko), s názvy Možnosti imaginace a představivosti dětí ve Snoezelenu a Změny perspektiv Snoezelenu pro děti s těžkým postižením, které účastníky konference ohromily praktickými ukázkami a inspirativními nápady. 

Další příspěvky byly zaměřeny mimo jiné na důležitost vztahů účastníků ve Snoezelenu, na pomůcky a materiální vybavení místností, na úskalí Snoezelenu týkající se smyslové stimulace, na specifický výzkum v místnostech, který je potřeba dlouhodobě sledovat, atd. 

Definování a charakteristika konceptu Snoezelen

Snoezelen vždy souvisí s kreativně vytvořeným podnětným prostředím multismyslového charakteru. Jeho cílem je prostřednictvím speciálního prostředí dosáhnout nových efektů v komplexním rozvoji člověka. 

Definici Snoezelenu uvádí Mezinárodní Asociace Snoezelen takto: „Snoezelen je dynamické místo plné duševního bohatství…je založen na vzájemném citlivém vztahu mezi účastníkem, průvodcem a kontrolovaným prostředím, které nabízí velké množství smyslových možností a stimulace. Snoezelen byl vytvořen v polovině 70.let a praktikuje se po celém světě. Snoezelen se řídí etickými zásadami a obohacuje kvalitu života svých účastníků. Jeho využití je volnočasové, terapeutické i edukační.“

Původní koncept, který pochází z Holandska, byl obohacen o mnohé vědecké poznatky z oblasti neurologie, psychologie, a o fakta týkající se neuroplasticity mozku, začali se o něj zajímat odborníci z řad různých odvětví a špičkoví specialisté celého světa. Vznikla Mezinárodní asociace Snoezelen (ISNA), která se později sloučila i s organizacemi v Americe a Austrálii v jedinou světovou organizaci ISNA – MSE (z angličtiny přidáno MSE – multisensory environment). V současnosti se výzkumu v oblasti konceptu Snoezelen – MSE účastní více než 42 zemí celého světa se zapojením 21 univerzitních pracovišť. Koncept patří stále zejména do oblasti speciální pedagogiky. 

Pro svou flexibilitu i funkčnost je u nás koncept využíván pro různé skupiny osob od narození po stáří, jak v resortu ministerstev školství, zdravotnictví i sociálních věcí. Svým pojetím tak reaguje na změny a nové přístupy při podpoře jedinců nejen se speciálními potřebami. Koncept je využíván jako terapeutická metoda, jako volnočasová aktivita a také jako podpora edukačního procesu. Jeho zaměření vychází jak z kompetencí samotného terapeuta (průvodce nebo pedagoga), tak z individuálních potřeb cílené skupiny osob nebo jednotlivců. 

Přesahem práce ve Snoezelenových místnostech je současné využívání dalších metod, technik a terapií, s mnohem větším účinkem a efektivitou. Nezbytnou podmínkou je ovšem vzdělání všech, kteří chtějí s tímto konceptem pracovat formou základních a rozšiřujících kurzů, které nabízí u nás pouze jediná organizace se záštitou celosvětové asociace ISNA, a to organizace ISNA – MSE ČR/SR.

Podstatou konceptu Snoezelen je prožitek a učení. Prožitek a jeho kvalita souvisí s našimi smysly a vnímáním, s informacemi, které získáváme skrze smyslové vjemy.  Mělo by to být místo pro radostné setkávání, uspořádané prostředí, ve kterém jsou cíleně oslovovány a podněcovány všechny smysly člověka, a to buď dílčím způsobem, nebo komplexně. 

Ve Snoezelenu využíváme také rozmanitých pomůcek, s jejichž pomocí zlepšujeme efektivitu místnosti, zvyšujeme rozvoj psychomotorických dovedností, jemné i hrubé motoriky, percepce i kognitivní složky osobnosti. Společné empatické sdílení spontánních zážitků při aktivitách ve Snoezelenu vede ke zkvalitnění komunikace a rozvoji sociálního cítění, vztahů a socializace.

Principy a možnosti Snoezelenu lze vyjádřit takto:  

  • Vytváří pohodu a má relaxační účinky.
  • Zklidňuje lidi, ale také je aktivuje.
  • Probouzí zájem lidí, vede a usměrňuje podněty z prostředí.
  • Probouzí vzpomínky, organizuje osobnost.
  • Pomáhá odstranit úzkost a strach a nabízí bezpečné prostředí. 
  • Poskytuje člověku s postižením i bez postižení nezbytný prostor a čas.
  • Ponechává na člověku výběr konkrétních činností, které jej těší a naplňují.
  • Poskytuje člověku možnosti, kterých jinak (a jinde) nemůže dosáhnout, ani je využít.

 (Verheul, 2014 in Sirkkola (ed.) 2014; Hutchinson 2011 in Larsen, 2015)

Slovo závěrem

Tato konference, včetně všech příspěvků, podává jasný důkaz o působení speciálně vytvořeného prostředí na osobnosti lidí, kteří zde pobývají. Díky odbornému pojetí a profesionálnímu užívání multismyslového prostředí, můžeme mluvit o nemalém vlivu na rozvoj osobnostní struktury člověka, a na komplexní podporu kvalitního života lidí s postižením.